Panická ataka: Jak ji poznat a co dělat, když přijde

Srdce se rozběhne, dech se zkrátí, tělo se třese a hlavou proběhne myšlenka, že se děje něco vážného. Panická ataka může přijít velmi rychle a člověk může mít pocit, že ztrácí kontrolu, omdlí nebo zemře. Prožitek je skutečně intenzivní. Současně ale existují kroky, které mohou pomoci zvládnout první minuty a vrátit tělu pocit bezpečí.

Důležité: Pokud podobné potíže zažíváte poprvé, jsou neobvykle silné nebo si nejste jistí jejich příčinou, nepřisuzujte je automaticky panice. Bolest na hrudi, výrazná dušnost, bezvědomí nebo jiné akutní potíže mohou vyžadovat okamžité lékařské posouzení – volejte 155 nebo 112.

Co je panická ataka

Panická ataka je náhlá vlna intenzivního strachu nebo silného tělesného a psychického nepohodlí. Může vzniknout v situaci, kterou člověk vnímá jako ohrožující, ale někdy přichází zdánlivě bez zjevného důvodu. Organismus spustí poplachovou reakci, přestože nemusí být přítomné skutečné bezprostřední nebezpečí.

Jednorázová panická ataka sama o sobě ještě neznamená panickou poruchu. O té se uvažuje zejména tehdy, když se nečekané ataky opakují a člověk se dlouhodobě obává dalšího záchvatu nebo kvůli němu mění své chování a začíná se vyhýbat určitým místům či situacím.

Jaké jsou nejčastější příznaky panické ataky

Příznaky se u jednotlivých lidí liší. Často se objevuje několik z následujících projevů současně:

• bušení nebo zrychlený tep
• pocit nedostatku vzduchu, zrychlené dýchání nebo tlak na hrudi
• třes, pocení, návaly horka nebo zimnice
• závratě, slabost, nevolnost nebo mravenčení
• pocit odcizení od sebe či okolí
• silný strach ze ztráty kontroly, omdlení nebo smrti

Tyto projevy mohou připomínat jiná tělesná onemocnění. Zejména při prvním výskytu nebo při změně charakteru obtíží je proto důležité vyloučit zdravotní příčinu.

První pomoc při panické atace: pět kroků

1. Zastavte se a pojmenujte, co se děje. Pokud panickou ataku znáte a zdravotní příčina byla dříve vyloučena, zkuste si říct: „Přichází panika. Je to velmi nepříjemné, ale tato vlna postupně odezní.“
2. Zpomalte dech, ale nenuťte se do přehnaně hlubokých nádechů. Dýchejte klidně nosem a výdech nechte o něco delší než nádech. Zaměřte se hlavně na pomalé, uvolněné vydechování.
3. Opřete se o přítomnost. Položte chodidla na zem a všimněte si několika věcí, které vidíte, slyšíte a cítíte dotykem. Můžete použít techniku 5–4–3–2–1: 5 věcí, které vidíte; 4, které slyšíte; 3, kterých se dotýkáte; 2, které cítíte čichem; 1 chuť.
4. Omezte další podněty. Je-li to bezpečné, posaďte se, povolte těsné oblečení a přesuňte se do klidnějšího prostoru. Nesnažte se silou „zakázat“ strach; zaměřte se na to, co můžete právě teď udělat.
5. Požádejte někoho o klidnou přítomnost. Blízký člověk může zůstat s vámi, mluvit krátce a klidně a připomínat vám orientaci v přítomném okamžiku.

Jak pomoci člověku, který má panickou ataku

Nesnižujte jeho prožitek větami jako „uklidni se“ nebo „nic ti není“. V danou chvíli je strach skutečný. Pomáhá mluvit pomalu, zůstat nablízku a nabízet jednoduché možnosti místo zahlcení pokyny.

• „Jsem tady s tebou.“
• „Zkusme spolu pomalu vydechnout.“
• „Můžeš se opřít a vnímat chodidla na zemi.“
• „Chceš zůstat tady, nebo se přesunout někam do klidu?“

Pokud si nejste jistí, zda jde skutečně o panickou ataku, nebo se stav zhoršuje, zajistěte lékařskou pomoc.

Čemu je lepší se vyhnout

• rychlému dýchání do velkých hlubokých nádechů, které může zhoršit motání hlavy a mravenčení
• alkoholu nebo samovolnému užívání uklidňujících léků
• opakovanému kontrolování tepu a vyhledávání katastrofických vysvětlení během ataky
• dlouhodobému vyhýbání se všem místům, kde se ataka objevila – vyhýbání může strach dále upevňovat

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Odbornou konzultaci je vhodné vyhledat, pokud se ataky opakují, máte trvalý strach z jejich návratu, začínáte omezovat práci, cestování nebo kontakt s lidmi, případně se přidává deprese, užívání alkoholu či jiných látek nebo výrazné zhoršení spánku. Lékař může vyloučit tělesnou příčinu. V léčbě panické poruchy se uplatňuje psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie, a podle individuálního posouzení také medikace předepsaná lékařem.

Pokud máte pocit, že byste mohli ublížit sobě nebo někomu jinému, nebo je váš stav bezprostředně ohrožující, volejte 155 nebo 112.

Nemusíte na to být sami

Ve chvíli, kdy člověka zaplaví panika, bývá těžké vybavit si všechny postupy nebo zůstat se strachem o samotě. Rozhovor s odborně připraveným člověkem může pomoci zorientovat se v tom, co právě prožíváte, zklidnit situaci a promyslet další krok.

Linka okamžité psychické podpory je určena lidem od 15 let, kteří potřebují podporu bez dlouhého čekání. Služba je dostupná ve všední dny od 11:00 do 23:00, o víkendu od 15:00 do 23:00. Více informací najdete na lopp.cz.

O autorovi:

Jiří Vacek, terapeut a odborník na léčbu a prevenci závislostí. Více informací: jirkavacek.cz.

Zdroje:

• National Institute of Mental Health: Panic Disorder – What You Need to Know
• NHS: Panic disorder
• NHS: Get help with anxiety, fear or panic
• World Health Organization: Doing What Matters in Times of Stress